Sopka Rano Raraku

Sopka Rano Raraku je jedním z nejpůsobivějších míst na Velikonočním ostrově. Na této sopce byly vytvořeny všechny slavné Moai a celé místo je obklopeno těmito obřími sochami.

Rano Raraku se nachází přibližně 20 km severovýchodně od města Hanga Roa. Její základna a úbočí kopce jsou působivé od prvního okamžiku, součástí její scenérie je spousta zeleně a spousta Moai.

Sopka má výšku 160 metrů, kráter o průměru 700 metrů a sladkovodní lagunu uvnitř. Laguna je hluboká asi 4 metry a vznikla díky častým dešťům na ostrově.

Rano Raraku má na jižní straně svah a na severní téměř rovnou stěnu, která tvoří vysoký útes.

Sopka Rano Raraku je mladším bratrem Rano Kau. Obě jsou si velmi podobné, a i když je druhá jmenovaná mnohem větší, mají podobný tvar.

Sopku Rano Raraku dělá unikátní vulkanická hornina, která ji tvoří. Jedná se o kámen, ze kterého byly vytesány a postaveny prakticky všechny sochy Moai. Nemůžete jet na Velikonoční ostrov, aniž byste navštívili toto místo, kde vznikali kamenní obři, kteří celý ostrov proslavili.

Moai z Rano Raraku

Když dorazíte k úpatí sopky Rano Raraku, budete ohromeni. Desítky hlav Moai vyčnívají z terénu, a když obrátíte pohled ke stěnám hory, uvidíte také mnoho děr, odkud byli jiné hotové sochy přemístěny do různých částí ostrova.

Většina Moai je roztroušena po celém ostrově, ale Rano Raraku je místo, kde je nejvíc soch pohromadě. Téměř 40 % z celkového počtu Moai se nachází na svazích této sopky. Představíme vám ty nejzajímavější.

Hlavy Velikonočního ostrova

Moai pohřbené pod zemí, z nichž vyčnívá pouze hlava. Jsou zde nejčastější a liší se od ostatních Moai na ostrově, které stojí vzpřímeně a ukazují celé tělo.

První Moai

Takzvaný Tai Hare Atua se nachází na svahu sopky a je považován za první Moai ze všech. Kvůli jejímu primitivnímu designu se předpokládá, že byla jakousi skicou a sloužila jako základ pro ostatní sochy.

Moai Piro Piro

Nachází se přímo u hlavní cesty, která vás dovede k sopce. Její název znamená zlý zápach a odkazuje na její nápadný tvar. Na rozdíl od ostatních Moai má tento výrazný nos (jako by něco čichal). Zvláštní je i jeho postoj, naklání se dopředu a má shrbená ramena.

Moai Hinariru

Tento Moai, známý také jako Moai s křivým krkem, je velmi nápadný. Stal se oblíbeným jako typická postava v knihách, časopisech a na fotografiích ostrova. Má jemné detaily v řezbě a nakloněnou polohu hlavy. Doprovází ji další Moai, která je ještě více zahrabaná a není na ní vidět žádná část těla.

Největší Moai

Na svahu sopky se nachází největší Moai na ostrově. Dvaadvacetimetrová socha o váze 200 tun, která nebyla nikdy oddělena od skály, ale stále přitahuje pozornost turistů a badatelů.

Špatně vytesaná Moai

Další působivou Moai, kterou uvidíte, je Moai vytesaná na vrcholu jiné hlavy. Je zde Moai pohřbena s vystrčenou hlavou (stejně jako ostatní jmenované), ale nad touto hlavou je vytesána nová postava.

Moai Ko Kona He Roa

Zajímavá Moai s rytinami lodí, které se stále nedaří rozluštit. Je to jediná Moai na celém ostrově s těmito kresbami.

Moai Tukuturi

Klečící Moai je jedna z nejzáhadnějších soch celého ostrova. Nevypadá jako žádná jiná a její postava je mnohem reálnější a bližší člověku. Na rozdíl od ostatních soch, které ukazují protáhlé tělo, má tato krátký trup, který je přerušen nohama, na nichž je vidět, že klečí.

Laguna Rano Raraku

Rano Raraku má na vrcholu uvnitř kráteru velkou lagunu. Ačkoli hlavní atrakcí jsou zde Moai, které sopku obklopují, za průzkum stojí i laguna.

Ke kráteru a laguně se dostanete úzkou, asi 300 metrů dlouhou chodbou, která spojuje vnější stranu ostrova s vnitřkem sopky. Při průchodu touto štěrbinou si všimnete suchého červeného popela, který tvoří materiál Rano Raraku.

U vchodu do této jeskyně směrem ke kráteru uvidíte další ležící Moai, která označuje začátek cesty. Leží zde již po staletí a předpokládá se, že nikdy nebyla přemístěna ze svého původního místa.

Jakmile dorazíte ke kráteru, možná budete mít štěstí a uvidíte zde divoké koně, jak se pasou a pijí místní vodu. Můžete také obdivovat množství květin, které žijí ve vodě a tvoří zajímavou přírodní podívanou.

Tipy pro návštěvu Rano Raraku

Čtyři kilometry před vrcholem sopky je možné se nechat vysadit z auta a poslední úsek ujít pěšky. K tomu je třeba zastavit před cedulí s nápisem „Rano Raraku“. Na zbývající trase budete postupně přibližovat ke skalním obrům, kteří obklopují tuto oblast.

Doporučujeme vám pohodlné oblečení a sportovní obuv, na sopku budete muset vystoupat po strmých a místy kluzkých cestách.

Je zakázáno scházet z vyznačených cest a dotýkat se soch v okolí sopky. Pokud tak učiníte, můžete dostat vysokou pokutu.

Rano raraku můžete navštívit v průběhu celého dne, ale pokud máte na výběr, doporučujeme jít brzy, když slunce vychází nad celou plochou sopky, nebo za soumraku, kdy slunce svítí na Moai a pak mizí podél pobřeží.

V areálu je malý stánek s jídlem a toalety a také místo, kde si můžete koupit místní rukodělné výrobky.

Historie Rano Raraku

Rano Raraku je jednou z nejvýznamnějších sopek na Velikonočním ostrově. Vznikla před více než 300 000 lety a byla klíčová pro rozvoj kultury Rapa Nui.

Sopečná hornina, kterou tato hora lávy zanechala v okolí, byla hlavní surovinou pro stavbu Moai. Bez této sopky by nevznikl příběh, který dnes známe.

Stavba Moai podporovala rozvoj celého sotrova. Domorodci zde našli materiál, který usnadnil stavbu Moai. Podpora stavitelství vedla obyvatele Velikonočního ostrova k vývoji nových nástrojů. Vzhledem k množství Toba Lapilli (jméno horniny, z níž se Moai stavěly) se v okolí usadilo mnoho domorodců. Domorodci, kteří zde žili, se potřebovali živit, a proto se v okolí věnovali pěstování plodin a rybolovu. Celý tento řetězec se spojil a skončil dlouhým obdobím prosperity všech obyvatel ostrova.

Zatímco kdysi byl život kolem sopky všudypřítomný, dnes nás prázdná pole a stovky nedokončených soch nutí přemýšlet, co se vlastně stalo a proč nechali své stavby nedokončené.

Existuje několik příběhů. Podle jedné z ostrovních legend se stařena, která jako jediná na ostrově měla moc hýbat kamennými obry, rozzlobila poté, co se s ní domorodci při večeři nerozdělili o humra. Zlost byla taková, že všechny sochy ochromila a zavalila, aby s nimi už nikdo nemohl pracovat.

Vědecká teorie říká, že kmen Hanau Mamoko, kmen pověřený sochařskými a stavebními pracemi, unavený vykořisťováním při tak namáhavé práci, se vzbouřil proti úřadům, Moai zbořil a navždy ukončil práci na stavbě soch na ostrově.

Existují také odborníci, kteří tvrdí, že zřícené Moai, které lze spatřit v oblasti sopky, byly způsobeny nějakou přírodní katastrofou, jako bylo zemětřesení a tsunami, z nichž bylo obtížné se vzpamatovat.

Poslední teorie říká, že v důsledku různých vnitřních krizí, k nimž na ostrově docházelo, především v důsledku vykořisťování a válek, se kulturní historie ostrova ztrácela a domorodci si z ní brali stále méně a méně. Postupně tak opouštěli tradice svých předků.